Jak se dvě jeptišky přely o svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelistu

Jak se dvě jeptišky přely o svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelistu

Z knihy Vyprávění o zázracích od Caesaria z Heisterbachu.

V Lautern, klášteře trevírské diecéze, žily dvě jeptišky a asi tam žijí dodnes. Jedna z nich obzvláště milovala svatého Jana Křtitele, zatímco ta druhá svatého Jana Evangelistu. Kdykoli se setkaly, přely se, kdo z nich je větší, a představená je někdy jen stěží mírnila. Jedna předkládala všechny skvělé vlastnosti svého oblíbence, druhá jí bojovně oponovala přednostmi toho svého. Jednou v noci před jitřními modlitbami se své ctitelce zjevil ve snu svatý Jan Křtitel a řekl jí: „Sestro, abys věděla, svatý Jan Evangelista je větší než já. Nikdy nebylo většího člověka než je on, panic myslí i srdcem. Kristus si jej vyvolil za apoštola a miloval jej víc než druhé učedníky; právě jemu ukázal slávu svého proměnění; právě tento blahoslavený světec spočíval při Poslední Večeři na Ježíšových prsou; on byl s Ježíšem v jeho umírání a tehdy jemu, panici, svěřil panic Kristus svou panenskou Matku; právě on se vznesl výše než ostatní evangelisté a dokonaleji upřel svůj vnitřní zrak k božskému prostoru, pročež začal své evangelium větou ,Na počátku bylo Slovo‘. On sepsal i Zjevení, nad něž co se týče nebeských jinotajů není nic záhadnějšího. Také vytrpěl pro Krista mnohá muka, bičování, vroucí olej, vyhnanství. Pro tyto a další své přednosti je větší a důstojnější než já. Povolej tedy ráno svou sestru před představenou, padni jí k nohám a pros ji, aby ti odpustila, že jsi ji kvůli mně tolikrát pohněvala.“ Když sestru probudil zvon k ranním modlitbám, začala o onom naprosto jasném vidění uvažovat.

Když se ta druhá sestra uložila ke spánku po ranních modlitbách, objevil se před ní svatý Jan Evangelista a promluvil ke své milovnici v tomto smyslu: „Sestro, věz, že svatý Jan Křtitel je mnohem větší než já. Sám Kristus říká, že mezi těmi, kdo se narodili z ženy nepovstal větší než on. Je to prorok a více než prorok: jeho narození oznámil anděl a neplodná matka jej počala proti zákonu přírody a byl v jejím lůně nadpřirozeně posvěcen, v poušti vedl život bez jakéhokoli hříchu (což se o mně říci nedá: zisk mi nebyl lhostejný, žil jsem posvětsku mezi světskými lidmi). Na Spasitele, jejž poznal již v lůně matky, ukázal pak uprostřed zástupů lidí, které k němu přicházely a Svatýma rukama jej pokřtil v Jordánu. Viděl otevřené nebe, slyšel Otcův hlas, v člověku rozpoznal Syna a v holubici svatého Ducha a nakonec byl umučen pro spravedlnost. Je tedy větší než já. Musíš tedy dnes povolat svou sestru před představenou, vrhnout se jí k nohám a prosit ji, aby ti odpustila, že jsi ji tolikrát pohněvala, když jsi mne bojovně stavěla před Předchůdce Páně.“

Ráno přijdou jedna po druhé za představenou a vyloží jí, jaké měly vidění. Když se obé zároveň vrhly na zem a vzájemně prosily jedna druhou o odpuštění, prostřednictvím duchovní matky se usmířily; napomenula je, aby se podruhé nepřely o zásluhách svatých, neboť ty jsou známy pouze Bohu.


Tak už víte v čem spočívá pravé štěstí nebešťanů? No přece, že se radují z úspěchu, velikosti a zásluh druhých více než z vlastních. To je pravá láska. Ona nás spojuje s druhými tak silně, že dokonce štěstí druhých více těší, než štěstí vlastní. A protože v nebi všichni milují Boha, láska je s Ním tak niterně spojuje, že mají dokonce účast na jeho Božství a žijí více v Něm, než v sobě. Pravá láska působí, že milující bytost jako by žila více v milovaném, než v sobě samém.

Pijme lásku svatého Jana!

Reakce na článek (Mimořádně přínosné reakce zveřejníme)

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *